Akcionář je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní alespoň jednu akcii společnosti. Tím se stává spoluvlastníkem firmy a získává určitá práva – především právo na podíl ze zisku, právo hlasovat na valné hromadě a právo na informace o hospodaření společnosti. Rozsah těchto práv závisí na počtu a typu držených akcií.
Akcionář není totéž co jednatel nebo ředitel. Zatímco management firmu řídí v každodenním provozu, akcionáři jsou ti, kdo firmu vlastní a rozhodují o zásadních strategických otázkách. Volí členy představenstva nebo dozorčí rady, schvalují účetní závěrku, rozhodují o rozdělení zisku nebo o zásadních změnách typu fúze či likvidace.
Pro podnikatele je důležité rozumět dynamice mezi akcionáři a vedením firmy. Pokud jste zároveň akcionářem i jednatelem, obě role splývají – ale jakmile přiberete investora nebo společníka, začínáte řešit, kdo má jakou pravomoc a jak se rozhoduje. Právě proto vznikají akcionářské dohody, které upravují vztahy nad rámec zákona a stanov.
Základním právem akcionáře je účast na valné hromadě a hlasování. Každá akcie obvykle nese jeden hlas, takže čím větší podíl držíte, tím větší máte vliv. Majoritní akcionář s nadpoloviční většinou prakticky kontroluje firmu – může prosadit svá rozhodnutí i proti vůli ostatních. Minoritní akcionáři mají slabší pozici, ale zákon jim přiznává ochranná práva, například právo napadnout neplatná usnesení valné hromady nebo právo na informace.
Dalším klíčovým právem je nárok na dividendu, tedy podíl na zisku. O tom, zda se zisk rozdělí mezi akcionáře, nebo zůstane ve firmě, rozhoduje valná hromada. V praxi to znamená, že i když firma vydělává, dividendu nemusíte dostat – většina může rozhodnout, že se zisk reinvestuje. Jako minoritní akcionář s tím mnoho nenaděláte, pokud nemáte smluvně ošetřené jiné podmínky.
Právo na informace bývá často podceňované, ale pro menšinové akcionáře je zásadní. Máte nárok nahlížet do zápisů z valné hromady, účetních závěrek a dalších dokumentů. Pokud vám vedení společnosti informace odmítá poskytnout, můžete se obrátit na soud. V praxi to ale bývá zdlouhavé, proto je lepší mít přístup k informacím ošetřený ve stanovách nebo akcionářské dohodě.
Na straně povinností stojí především povinnost splatit emisní kurz akcií, tedy cenu, za kterou jste akcie upsali. U většiny firem se to řeší jednorázově při založení nebo při vstupu investora. Akcionář neručí za závazky společnosti – pokud firma zkrachuje, přijdete o hodnotu svých akcií, ale věřitelé po vás nemohou chtít nic dalšího. To je zásadní rozdíl oproti některým jiným formám podnikání.
Specifickou situací je vztah mezi zakladatelem firmy a novým investorem. Investor vstupuje jako akcionář, přináší kapitál a očekává zhodnocení. Zakladatel chce udržet kontrolu nad směřováním firmy. Tyto zájmy se mohou střetávat – proto se při vstupu investora vyjednávají podmínky: předkupní práva, právo veta u strategických rozhodnutí, podmínky exitu. Vše by mělo být zachyceno v akcionářské dohodě, která funguje jako pojistka pro obě strany.
Nejčastějším problémem je vstup do firmy bez jasně nastavených pravidel. Podnikatel přibere společníka, rozdělí akcie a teprve později zjistí, že nemají shodu na tom, jak firmu řídit, kdy a za kolik ji případně prodat, nebo co se stane, když jeden z nich ztratí zájem. Bez akcionářské dohody se takové spory řeší obtížně a draze.
Další chybou je podcenění minoritní pozice. Pokud držíte dvacet procent firmy a nemáte smluvně zajištěná žádná zvláštní práva, jste fakticky pasivním pozorovatelem. Majoritní akcionář rozhoduje, vy můžete jen přihlížet. Ošetřete si proto předem alespoň právo veta na klíčová rozhodnutí, předkupní právo na akcie ostatních nebo garantovanou dividendovou politiku.
Někdy se podnikatelé stávají akcionáři cizích firem, aniž by rozuměli tomu, co kupují. Typicky při investování přes akciové trhy. Vlastnit akcie neznamená mít reálný vliv na firmu – u velkých korporací je váš podíl zanedbatelný a dividendy nejsou garantované. Nezaměňujte pozici drobného investora s pozicí skutečného spoluvlastníka s rozhodovacími pravomocemi.
Akcionář je spoluvlastník firmy s právy i odpovědností. Pro podnikatele je klíčové rozumět tomu, jaká práva akcie skutečně přinášejí – a jak moc záleží na velikosti podílu a smluvním ujednání. Než se stanete akcionářem nebo než do své firmy přizvete další akcionáře, investujte čas do přípravy akcionářské dohody. Předejdete tím konfliktům, které se jinak řeší roky a za nemalé peníze.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!