Deriváty jsou finanční nástroje, jejichž hodnota je odvozena od jiného podkladového aktiva – akcií, dluhopisů, komodit, měn nebo úrokových sazeb. Futures, opce, forwardy a swapy jsou základní typy derivátů. Používají se k zajištění rizik (hedging) nebo ke spekulaci na cenové pohyby s využitím finanční páky.
Futures jsou standardizované kontrakty obchodované na burze, které zavazují obě strany k nákupu nebo prodeji aktiva za předem stanovenou cenu k určitému datu. Zemědělec může prodat futures na pšenici a zajistit si tak cenu úrody před sklizní. Spekulant může koupit futures na ropu a vydělat na jejím růstu bez fyzického držení suroviny.
Opce dávají držiteli právo (nikoliv povinnost) koupit (call opce) nebo prodat (put opce) aktivum za stanovenou cenu do určitého data. Za toto právo platí kupující opce prémii. Opce umožňují omezit ztrátu na zaplacenou prémii při zachování potenciálu neomezeného zisku.
Forwardy jsou podobné futures, ale obchodují se mimo burzu (OTC – over the counter) a jsou přizpůsobené potřebám stran. Firma může s bankou uzavřít forward na měnový kurz přesně podle svých potřeb – specifická částka, specifické datum, specifický kurz.
Swapy jsou dohody o výměně cash flow mezi stranami. Úrokový swap mění fixní úrok za variabilní nebo naopak. Měnový swap vyměňuje platby v různých měnách. Firmy je používají k řízení úrokového a měnového rizika.
Zajištění měnového rizika je nejčastější využití derivátů pro běžné firmy. Exportér, který ví, že za tři měsíce obdrží platbu v eurech, může uzavřít forward a zajistit si aktuální kurz. Eliminuje tak riziko, že koruna posílí a jeho tržby v korunách budou nižší. Cena za tuto jistotu je vzdání se potenciálního zisku, kdyby koruna oslabila.
Zajištění komoditního rizika využívají firmy závislé na cenách surovin. Letecká společnost může zajistit cenu paliva futures kontrakty. Výrobce čokolády zajišťuje cenu kakaa. Tato strategie stabilizuje náklady a usnadňuje plánování.
Zajištění úrokového rizika je relevantní pro firmy s variabilně úročenými úvěry. Úrokový swap může změnit variabilní sazbu na fixní, čímž firma získá předvídatelné úrokové náklady. V prostředí rostoucích sazeb to může být výhodné.
Implementace zajišťovací strategie vyžaduje spolupráci s bankou nebo brokerem. Banky nabízejí forwardy a opce na měny i komodity, přizpůsobené potřebám klienta. Pro standardizované futures je třeba účet u brokera s přístupem na příslušnou burzu.
Náklady zajištění zahrnují spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), u opcí prémii, případně marži vázanou jako zajištění. Tyto náklady je třeba porovnat s hodnotou eliminovaného rizika. Někdy je levnější riziko přijmout než se proti němu zajistit.
Finanční páka zesiluje zisky i ztráty. S malým vkladem (marží) kontrolujete velkou pozici. Pohyb ceny o 5 % může znamenat zisk nebo ztrátu 50 % vložených prostředků. Spekulace s deriváty bez pochopení páky může vést k rychlé a bolestivé ztrátě.
Komplexita některých derivátů překračuje běžné porozumění. Strukturované produkty kombinující více derivátů mohou mít nepředvídatelné chování v extrémních tržních podmínkách. Nekupujte nic, čemu plně nerozumíte.
Kreditní riziko u OTC derivátů znamená, že protistrana nemusí splnit závazek. Zajištění forwardem s bankou, která zkrachuje, vám nepomůže. Burzovní deriváty mají clearing house jako prostředníka, který toto riziko eliminuje.
Zajištění, které se zvrtne, může být nákladné. Firma, která zajistila cenu komodity a ta následně výrazně klesla, zaplatí více než konkurence bez zajištění. Zajištění není o maximalizaci zisku, ale o stabilitě – toto je třeba si uvědomit předem.
Zajištění významného a identifikovatelného rizika dává smysl. Pokud máte velkou expozici vůči měnovému kurzu nebo ceně komodity a tato volatilita ohrožuje stabilitu firmy, deriváty jsou legitimní nástroj řízení rizika.
Spekulace s deriváty je pro profesionály. Bez hlubokých znalostí trhů, zkušeností a schopnosti nést ztráty je spekulativní obchodování hazard. Většina retailových obchodníků s deriváty prodělává.
Pro malé firmy mohou být alternativy jednodušší. Fakturace v domácí měně eliminuje měnové riziko na straně dodavatele. Dlouhodobé smlouvy s dodavateli fixují ceny bez derivátů. Přirozené zajištění (příjmy a výdaje ve stejné měně) je nejjednodušší řešení.
Deriváty umožňují efektivní řízení finančních rizik, ale nesou vlastní rizika vyplývající z páky a komplexity. Pro běžného podnikatele jsou zajišťovací deriváty užitečným nástrojem pro stabilizaci nákladů a příjmů. Spekulace s deriváty je jiná disciplína, která vyžaduje specializované znalosti a kapitál, o který si můžete dovolit přijít.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!