Exit strategy (strategie odchodu) je plán, jak vlastníci firmy zrealizují hodnotu svého podílu a ukončí nebo změní své zapojení ve společnosti. Pro startup financovaný venture kapitálem je exit klíčovým momentem – investoři očekávají návrat investice a zakladatelé mohou monetizovat roky práce. Nejčastější formy exitu jsou akvizice (prodej firmy) a IPO (vstup na burzu), existují ale i další možnosti.
Venture kapitál je postaven na exitech. VC fondy mají omezenou životnost (typicky deset let) a musí vrátit peníze svým investorům. Bez exitů portfolio firem není způsob, jak to udělat. Když přijímáte VC investici, implicitně se zavazujete k budování firmy směrem k exitu v rozumném časovém horizontu.
Rozhodování je ovlivněno exit perspektivou. Firma mířící k IPO dělá jiná rozhodnutí než firma budující se k akvizici konkrétním typem kupce. Geografická expanze, produktová strategie, budování týmu – to vše může vypadat jinak podle očekávaného exitu. Nejasná exit strategie vede k nekonzistentním rozhodnutím.
Valuace závisí na exit potenciálu. Investoři oceňují startup podle toho, za kolik by mohl být prodán nebo jak úspěšné by mohlo být IPO. Firma s jasnou cestou k exitu a identifikovanými potenciálními kupci je hodnotnější než firma se stejnými metrikami, ale nejasným exit příběhem.
Akvizice (M&A) je nejčastější exit pro startupy. Větší firma koupí startup za hotovost, akcie nebo kombinaci obojího. Motivací kupce může být technologie, tým (acqui-hire), zákaznická báze, eliminace konkurence nebo strategická pozice. Akvizice může proběhnout v jakékoliv fázi – od rané akvizice za jednotky milionů po miliardové transakce.
IPO (Initial Public Offering) je vstup na veřejnou burzu. Firma prodá část akcií veřejnosti, akcie se začnou obchodovat a existující akcionáři mohou postupně prodávat své podíly. IPO je realistické pouze pro větší firmy s prokazatelnou historií, silnými financemi a příběhem pro veřejné investory. Je to nejkomplexnější a nejnákladnější forma exitu.
Secondary sale umožňuje jednotlivým akcionářům prodat podíly soukromým kupcům bez celkové transakce s firmou. Zakladatelé nebo raní investoři mohou prodat část svých podílů pozdějším investorům nebo specializovaným fondům. Není to exit firmy, ale exit jednotlivce.
Management buyout (MBO) je odkup firmy jejím managementem, často s podporou private equity. Relevantní pro stabilnější firmy, kde zakladatelé nebo investoři chtějí odejít, ale management vidí potenciál pokračovat a růst.
Likvidace je exit v případě neúspěchu – firma ukončí činnost, rozprodá aktiva a rozdělí výtěžek mezi věřitele a akcionáře podle priority. Pro většinu akcionářů to znamená ztrátu, ale pro investory s likvidačními preferencemi může znamenat alespoň částečný návrat.
Odvětví a trh determinují realistické možnosti. V některých sektorech jsou akvizice běžné (software, fintech), v jiných vzácné. Velikost potenciálních kupců a jejich akvizíční apetit se liší. IPO trh prochází cykly – někdy je otevřený, jindy prakticky uzavřený.
Velikost a fáze firmy omezuje možnosti. IPO je realistické pro firmy s tržbami v řádu stovek milionů, stabilním růstem a cestou k ziskovosti. Menší firmy míří k akvizicím. Velmi rané firmy mohou skončit acqui-hire nebo bridge akvizicí.
Preference zakladatelů hrají roli. Někteří chtějí firmu vést dlouhodobě a IPO vnímají jako způsob, jak zůstat u kormidla. Jiní chtějí vybudovat a prodat, pak začít znovu. Tyto preference by měly být sladěny s investory od začátku.
Požadavky investorů mohou formovat exit cestu. Některé fondy preferují rychlejší exity, jiné jsou trpělivější. Korporátní investoři mohou mít strategický zájem na akvizici. Podmínky term sheetu (drag-along, likvidační preference) ovlivňují, kdo rozhoduje o exitu a za jakých podmínek.
Finanční připravenost zahrnuje auditované účetní závěrky, čistou kapitálovou strukturu, vyřešené právní záležitosti. Due diligence kupce nebo underwritera při IPO odhalí problémy – lepší je je vyřešit předem.
Operační připravenost znamená fungující firmu, která není závislá na jediném člověku, má dokumentované procesy a je schopna pokračovat po změně vlastnictví. Kupci platí za fungující byznys, ne za chaotickou závislost na zakladateli.
Budování vztahů s potenciálními kupci nebo investory dlouho před exitem zlepšuje pozici. Známá firma s existujícími vztahy má lepší vyjednávací pozici než neznámá firma, která přijde s nabídkou z ničeho nic.
Exit strategie není něco, co řešíte v posledním roce. Je to rámec, který formuje budování firmy od začátku. Jasná představa o tom, jak by měl vypadat úspěšný exit, pomáhá dělat konzistentní rozhodnutí. Flexibilita je důležitá – okolnosti se mění – ale směr by měl být jasný. Budujte firmu tak, aby byla atraktivní pro ty, kdo by ji mohli chtít koupit nebo investovat při IPO.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!