Podnikatel je osoba, která soustavně a samostatně vykonává výdělečnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Může jít o fyzickou osobu – živnostníka – nebo právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku. Status podnikatele přináší práva, ale i povinnosti a odpovědnost.
Občanský zákoník definuje podnikatele široce. Je to každý, kdo samostatně vykonává výdělečnou činnost s úmyslem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je ten, kdo je zapsán v obchodním rejstříku, kdo podniká na základě živnostenského oprávnění, i kdo podniká na základě jiného oprávnění podle zvláštních předpisů.
Důležitá je faktická činnost, ne jen formální status. Člověk, který soustavně prodává zboží na internetu, je podnikatelem, i když nemá živnostenský list. Porušuje tím zákon, ale z pohledu práva je podnikatelem se všemi důsledky – odpovědností, daňovými povinnostmi i ochranou spotřebitele.
Naopak člověk s živnostenským listem, který fakticky nepodniká, není v každém smyslu podnikatelem. Má administrativní povinnosti plynoucí z registrace, ale chybí mu znak soustavné činnosti za účelem zisku.
Podnikatel má právo podnikat v rozsahu svého oprávnění. Může zaměstnávat lidi, uzavírat smlouvy, vlastnit majetek používaný k podnikání. Má právo na ochranu své pověsti a obchodního tajemství. Může se sdružovat s dalšími podnikateli v komorách nebo asociacích.
Povinnosti jsou rozsáhlé. Evidence a účetnictví, daňová přiznání a odvody, dodržování předpisů na ochranu spotřebitele, zaměstnanců, životního prostředí. Povinnost jednat poctivě a v souladu s dobrými mravy soutěže. U některých profesí povinné pojištění odpovědnosti.
Podnikatel nese odpovědnost za své jednání. OSVČ ručí celým svým majetkem včetně osobního. Společník s.r.o. ručí do výše nesplaceného vkladu, ale jednatel odpovídá za škodu způsobenou porušením péče řádného hospodáře. Odpovědnost nelze přenést na někoho jiného – lze ji pouze pojistit.
Drobný podnikatel – živnostník, freelancer, malá firma – tvoří základ ekonomiky. Miliony lidí podnikají sami nebo s několika zaměstnanci. Jejich podnikání je často spojeno s konkrétní profesí nebo dovedností: řemeslník, konzultant, obchodník.
Malé a střední podniky zaměstnávají desítky až stovky lidí. Podnikatel přechází od vlastní práce k řízení lidí a procesů. Jiné výzvy, jiné dovednosti. Někteří zakladatelé tento přechod zvládnou, jiní najímají profesionální management.
Startupy jsou specifická kategorie. Podnikatelé hledající rychle škálovatelný model, často financovaní investory. Vysoké riziko, vysoký potenciál. Jiná mentalita než u tradičního podnikání.
Korporátní podnikatelé – intrapreneři – podnikají uvnitř velkých firem. Zavádějí nové produkty, budují nové divize, chovají se jako podnikatelé, ale v rámci zaměstnaneckého poměru. Mají zdroje korporace, ale omezení její byrokracie.
Úspěšní podnikatelé sdílejí některé vlastnosti, ale neexistuje univerzální vzorec. Schopnost identifikovat příležitosti a jednat. Vytrvalost překonávat překážky. Ochota učit se z chyb. Schopnost pracovat s lidmi – zaměstnanci, zákazníky, partnery.
Důležitá je finanční gramotnost. Podnikatel nemusí být účetní, ale musí rozumět základům – cashflow, marže, bod zvratu. Mnoho firem končí ne proto, že by neměly zákazníky, ale proto, že jim dojdou peníze dřív, než stihnou vyrůst.
Schopnost prodávat je klíčová. Každý podnikatel prodává – svůj produkt zákazníkům, svou vizi zaměstnancům, svůj potenciál investorům. Kdo neumí přesvědčit ostatní o hodnotě toho, co dělá, bude mít těžké.
Být podnikatelem znamená víc než mít IČO. Je to závazek nést odpovědnost za výsledky, rozhodovat v nejistotě a vytvářet hodnotu pro zákazníky i zaměstnance. Pro někoho je to životní poslání, pro jiného prostředek k dosažení osobních cílů. V obou případech jde o náročnou, ale potenciálně naplňující cestu.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!