Státní dluhopisy jsou cenné papíry, které vydává stát za účelem financování svého rozpočtu. Investor, který dluhopis koupí, půjčuje státu peníze výměnou za pravidelné úrokové výnosy a vrácení jistiny v den splatnosti. Jde o jednu z nejbezpečnějších forem investice, protože za závazek ručí stát.
Státní rozpočet málokdy vychází vyrovnaně. Když jsou výdaje vyšší než příjmy, stát si musí půjčit. Místo aby si bral úvěry od bank, vydává dluhopisy – tedy formalizované dlužní úpisy, které si může koupit kdokoli. Velké objemy nakupují institucionální investoři jako penzijní fondy nebo pojišťovny, ale část emisí je určena i běžným občanům a firmám.
Pro investora představují státní dluhopisy konzervativní nástroj. Výnos bývá nižší než u akcií nebo korporátních dluhopisů, ale riziko nesplacení je u vyspělých států minimální. Česká republika má solidní rating a své závazky dlouhodobě plní. Proto jsou české státní dluhopisy oblíbené mezi investory, kteří hledají stabilitu a předvídatelnost.
Důležité je rozlišovat mezi nominálním výnosem a reálným výnosem. Pokud dluhopis nese úrok tři procenta ročně, ale inflace dosahuje pěti procent, investor reálně ztrácí kupní sílu. V období vysoké inflace proto státní dluhopisy nemusí být ideální volbou pro zhodnocení kapitálu – spíše slouží k jeho uchování nebo jako bezpečná složka diverzifikovaného portfolia.
Český stát nabízí několik typů dluhopisů určených pro drobné investory. Nejznámější jsou takzvané reinvestiční nebo spořicí státní dluhopisy, které lze nakoupit přímo od Ministerstva financí bez nutnosti mít účet u brokera. Prodej probíhá v emisních obdobích – stát předem oznámí podmínky, minimální investici a délku splatnosti.
Pro podnikatele mohou státní dluhopisy sloužit jako místo pro uložení firemní rezervy. Pokud firma drží volnou hotovost na běžném účtu, peníze ztrácejí hodnotu inflací. Převedení části rezerv do státních dluhopisů zajistí alespoň částečnou ochranu a pravidelný výnos. Důležité je však počítat s tím, že peníze budou vázané do data splatnosti – předčasný prodej je možný, ale může znamenat ztrátu.
Na sekundárním trhu se obchodují i běžné státní dluhopisy s různou dobou splatnosti. Ty lze nakoupit přes brokera a jejich cena se mění podle aktuálních úrokových sazeb. Když centrální banka zvyšuje sazby, ceny již vydaných dluhopisů s nižším kuponem klesají – a naopak. Pro aktivního investora to otevírá prostor pro spekulaci na vývoj sazeb, ale pro podnikatele hledajícího stabilitu je jednodušší držet dluhopis do splatnosti.
Spořicí státní dluhopisy mají obvykle výhodu v tom, že stát garantuje odkup za nominální hodnotu i před splatností – zpravidla s určitou výpovědní lhůtou. To z nich dělá relativně likvidní nástroj. Oproti termínovanému vkladu v bance ale investor nenese pojištění vkladů do 100 000 eur – místo toho se spoléhá na bonitu státu.
Daňový režim státních dluhopisů je v Česku poměrně přímočarý. Úrokové výnosy podléhají srážkové dani, kterou strhne přímo emitent. Podnikatel tedy nemusí výnosy složitě vykazovat – peníze dorazí již zdaněné. Pro firmu vedoucí účetnictví je potřeba dluhopisy správně zachytit v rozvaze a rozlišit úrokové výnosy od případného kapitálového zisku při prodeji na sekundárním trhu.
Při sestavování portfolia se státní dluhopisy obvykle kombinují s rizikovějšími aktivy. Pravidlo, které se často uvádí, doporučuje mít v dluhopisech přibližně tolik procent portfolia, kolik je investorovi let. Čtyřicetiletý člověk by tak měl čtyřicet procent v konzervativních nástrojích. Pro firemní rezervy záleží spíše na plánovaném horizontu – krátkodobou rezervu je lepší držet likvidní, dlouhodobou lze investovat konzervativněji.
Hlavním rizikem je inflace. Pokud úroková sazba dluhopisu nedosahuje výše inflace, investor reálně prodělává. V letech 2022–2023 toto zasáhlo mnoho držitelů starších emisí s nízkými kupony. Při rozhodování o nákupu je proto klíčové porovnávat nabízený výnos s inflačními očekáváními.
Další chybou je vkládání peněz, které bude podnikatel brzy potřebovat. I když lze některé spořicí dluhopisy prodat předčasně, u jiných typů to není možné bez ztráty. Firemní cashflow by mělo zůstat v likvidních prostředcích – do dluhopisů patří jen skutečně volný kapitál.
Státní dluhopisy také nejsou nástroj pro výrazné zhodnocení. Kdo hledá vyšší výnosy a je ochoten přijmout vyšší riziko, měl by se dívat jinam – na akcie, fondy nebo korporátní dluhopisy. Očekávat od státních dluhopisů víc než uchování hodnoty a mírný výnos vede ke zklamání.
Státní dluhopisy jsou konzervativní investiční nástroj vhodný pro uložení rezerv s předvídatelným výnosem. Pro podnikatele představují alternativu k termínovaným vkladům, zejména pokud hledají stabilitu a
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!