Zkušební doba je zákonem definované období na začátku pracovního poměru, během kterého obě strany – zaměstnanec i zaměstnavatel – ověřují, zda jim spolupráce vyhovuje. Během zkušební doby může kterákoli strana ukončit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní lhůty. V České republice může zkušební doba trvat maximálně tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců až šest měsíců.
Zkušební doba existuje proto, že ani sebelepší nábor nezaručí stoprocentní úspěch. Teprve v praxi se ukáže, jestli člověk skutečně zvládá práci, zapadá do týmu a naplňuje očekávání. Stejně tak zaměstnanec zjistí, jestli realita odpovídá tomu, co mu bylo prezentováno při pohovorech.
Zkušební doba musí být sjednána písemně, nejpozději v den nástupu do práce. Nemůže být sjednána dodatečně nebo jednostranně změněna. Její délka nesmí přesáhnout zákonný limit a nesmí být delší než polovina sjednané doby pracovního poměru, pokud je poměr sjednán na dobu určitou.
Ukončení ve zkušební době je administrativně jednoduché. Stačí písemné oznámení, které může být doručeno i v den ukončení. Není nutné uvádět důvod. Tato flexibilita je výhodná pro obě strany – zaměstnavatel se může rychle rozloučit s nevhodným zaměstnancem, zaměstnanec může rychle odejít, pokud práce neodpovídá jeho očekáváním.
Zkušební doba by měla být obdobím aktivního hodnocení, ne pasivního čekání. Stanovte jasná kritéria, podle kterých budete posuzovat, jestli nový zaměstnanec uspěl. Co konkrétně by měl zvládnout? Jaké výsledky očekáváte? Čím konkrétnější kritéria, tím objektivnější hodnocení.
Pravidelná zpětná vazba během zkušební doby je klíčová. Nečekejte až na konec, abyste zaměstnanci řekli, že něco nedělá dobře. Průběžně komunikujte, co funguje a co ne, dávejte příležitost ke zlepšení. Pokud člověk neví, že má problém, nemůže ho napravit.
Dokumentujte průběh zkušební doby. Záznamy o výkonu, zpětné vazbě a případných problémech jsou užitečné při závěrečném rozhodnutí. Pomáhají také v případě, že byste se později museli obhajovat – třeba pokud by zaměstnanec napadl ukončení.
Rozhodnutí o pokračování nebo ukončení by mělo padnout s dostatečným předstihem před koncem zkušební doby. Nedotahujte to na poslední den. Pokud máte pochybnosti, raději ukončete dříve – později už to bude složitější a dražší.
Ukončení ve zkušební době by mělo proběhnout profesionálně a lidsky. I když není nutné uvádět důvod, je fér zaměstnanci vysvětlit, proč nesplnil očekávání. Pomůže mu to v dalším hledání práce a zachováte si dobré jméno jako zaměstnavatel.
Pro zaměstnance je zkušební doba příležitostí ověřit, jestli mu práce sedí. Neměl by ji vnímat jako období, kdy musí za každou cenu přežít, ale jako čas na aktivní zjišťování, jestli je to správné místo. Lepší je odejít ve zkušební době než zůstat v nevyhovující práci roky.
Aktivní přístup během zkušební doby zvyšuje šanci na úspěch. Ptát se na zpětnou vazbu, zjišťovat očekávání, budovat vztahy s kolegy – to vše pomáhá jak v zapracování, tak v rozhodnutí, jestli pokračovat.
Nejčastější chybou zaměstnavatelů je ignorovat varovné signály a doufat, že se to zlepší. Pokud má člověk problémy od začátku a zpětná vazba nepomáhá, situace se většinou nezlepší sama. Zkušební doba je právě od toho, aby se takové případy řešily rychle.
Další chybou je nedávat zpětnou vazbu a pak zaměstnance překvapit ukončením. To je nejen nefér, ale může to vést i ke konfliktům. Člověk by měl vědět, na čem je, průběžně během zkušební doby.
Na straně zaměstnance je chybou přijmout práci, o které má pochybnosti, s tím, že „uvidí”. Zkušební doba není na experimentování s kariérou – je na ověření vzájemné kompatibility u práce, o kterou má člověk skutečný zájem.
Zkušební doba je pojistka pro obě strany, ale její hodnota závisí na tom, jak ji využijete. Jasná kritéria, průběžná komunikace a včasné rozhodnutí jsou klíčem. Pokud zkušební dobu berete vážně, ušetříte si pozdější problémy s nevhodnými zaměstnanci nebo nevyhovující prací.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!