Akcie je cenný papír, který představuje podíl na vlastnictví akciové společnosti. Kdo drží akcie, je spoluvlastníkem firmy – má nárok na část zisku (dividendu) a může ovlivňovat její řízení prostřednictvím hlasování na valné hromadě. Rozsah těchto práv závisí na typu akcie a velikosti podílu.
Pro podnikatele mají akcie dvojí význam. Zaprvé jako nástroj vlastnické struktury – pokud podnikatel zakládá nebo řídí akciovou společnost, akcie definují, kdo firmu vlastní, kdo rozhoduje a jak se dělí zisk. Zadruhé jako investiční nástroj – volné firemní prostředky nebo osobní majetek lze zhodnocovat nákupem akcií jiných společností.
V českém prostředí se s akciemi setkáte nejčastěji u větších firem, kde je potřeba jasně oddělit vlastnictví od řízení, přilákat investory nebo připravit firmu na prodej. Menší podnikatelé obvykle volí s.r.o., ale jakmile firma roste a potřebuje kapitál od více investorů, akciová společnost začíná dávat smysl.
Když zakládáte akciovou společnost, rozdělujete základní kapitál na jednotlivé akcie. Každá akcie nese určitou nominální hodnotu a souhrn všech akcií tvoří sto procent firmy. Jako zakladatel si můžete ponechat většinový podíl a část akcií nabídnout investorům nebo klíčovým zaměstnancům. Tím získáte kapitál na rozvoj, aniž byste si brali úvěr.
Rozhodující je, jaký typ akcií zvolíte. Kmenové akcie dávají majiteli právo hlasovat na valné hromadě a podílet se na zisku. Prioritní akcie naopak často omezují hlasovací práva, ale garantují přednostní výplatu dividendy. Pro podnikatele, který chce udržet kontrolu nad firmou a zároveň přilákat investory, může být kombinace obou typů výhodná – investoři dostanou jistotu výnosu, zakladatel si podrží rozhodovací pravomoc.
V praxi se často řeší otázka, zda mít akcie na jméno, nebo na majitele. Od roku 2014 musí být akcie na majitele v Česku imobilizovány u banky nebo evidovány v centrálním depozitáři. Akcie na jméno jsou administrativně jednodušší a pro většinu menších akciových společností představují standardní volbu. Evidují se v seznamu akcionářů, což usnadňuje přehled o vlastnické struktuře.
Z investičního pohledu představují akcie jednu z nejdostupnějších možností, jak zhodnotit firemní rezervy nebo osobní majetek. Podnikatel může nakupovat akcie veřejně obchodovaných společností přes brokera, případně investovat do fondů, které akcie drží. Důležité je odlišit spekulativní obchodování od dlouhodobého investování. Krátkodobé obchody vyžadují čas, znalosti a ochotu riskovat. Dlouhodobé držení diverzifikovaného portfolia je pasivnější, ale pro většinu podnikatelů realističtější.
Pokud uvažujete o akciích jako o odměně pro zaměstnance, mluvíme o takzvaných zaměstnaneckých akciích nebo opčních programech. Zaměstnanec získá možnost koupit akcie firmy za předem stanovenou cenu. Když firma roste a hodnota akcií stoupá, zaměstnanec na tom vydělá. Je to způsob, jak motivovat klíčové lidi a provázat jejich zájmy s úspěchem firmy. Realizace ale vyžaduje právní přípravu a promyšlení daňových dopadů.
Akciová společnost není pro každého. Pokud podnikáte sami nebo ve dvou a nepotřebujete externí kapitál, zbytečně si přiděláváte administrativu. Minimální základní kapitál a.s. činí dva miliony korun, povinnosti vůči akcionářům a regulaci jsou náročnější než u s.r.o. Pro menší byznys je to zbytečná zátěž.
Častou chybou je nepromyšlené rozdělení akcií mezi společníky. Na začátku se zdá fér dělit podíly rovným dílem, ale když jeden ze zakladatelů přestane pracovat nebo má jiné představy o směřování firmy, rovné podíly zablokují rozhodování. Vždy je lepší dopředu nastavit mechanismy pro odkup akcií a řešení patových situací.
U investování do akcií cizích firem podnikatelé často chybují tím, že investují peníze, které brzy potřebují. Akciové trhy kolísají a krátkodobě můžete být ve ztrátě. Investovat má smysl jen volné prostředky s horizontem minimálně pěti let. Stejně tak je chyba sázet vše na jednu firmu nebo sektor – diverzifikace není klišé, ale základní princip řízení rizika.
Akcie jsou nástrojem vlastnictví i investování. Pro podnikatele mají smysl ve chvíli, kdy firma potřebuje externí kapitál, jasnou vlastnickou strukturu nebo motivační program pro zaměstnance. Jako investice fungují nejlépe dlouhodobě a v diverzifikovaném portfoliu. Vždy je třeba promyslet právní a daňové dopady – a nepodcenit administrativní náročnost akciové společnosti.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!