Dluhopis (bond) je cenný papír, kterým emitent potvrzuje, že dluží majiteli dluhopisu určitou částku a zavazuje se ji splatit v dohodnutém termínu spolu s úroky. Investor kupující dluhopis se stává věřitelem emitenta – půjčuje mu peníze výměnou za pravidelný úrok a vrácení jistiny při splatnosti. Dluhopisy vydávají státy, města, banky i běžné firmy.
Nominální hodnota (face value, par) je částka, kterou emitent vyplatí při splatnosti. Typicky 1 000, 10 000 nebo 100 000 Kč. Tržní cena dluhopisu se může od nominální hodnoty lišit – dluhopis může být obchodován nad pari (premium) nebo pod pari (diskont).
Kupón (coupon) je pravidelná úroková platba, obvykle vyjádřená jako procento z nominální hodnoty. Dluhopis s nominální hodnotou 10 000 Kč a kupónem 5 % vyplácí 500 Kč ročně. Kupón může být fixní (neměnný po celou dobu) nebo variabilní (navázaný na referenční sazbu jako PRIBOR).
Splatnost (maturity) určuje, kdy emitent vrátí jistinu. Krátkodobé dluhopisy mají splatnost do jednoho roku, střednědobé jeden až deset let, dlouhodobé nad deset let. Čím delší splatnost, tím vyšší citlivost ceny na změny úrokových sazeb.
Výnos do splatnosti (yield to maturity, YTM) je celkový očekávaný výnos, pokud dluhopis držíte do splatnosti. Zahrnuje kupónové platby i rozdíl mezi nákupní cenou a nominální hodnotou. YTM je nejlepší měřítko pro porovnání dluhopisů s různými parametry.
Státní dluhopisy vydává vláda k financování státního dluhu. Považují se za nejbezpečnější investici v dané měně – státy bankrotují výjimečně. Výnos je nižší, ale riziko minimální. České státní dluhopisy (spořicí i tržní) nabízí Ministerstvo financí.
Municipální dluhopisy emitují města a kraje. Financují infrastrukturu, školy, nemocnice. Riziko je vyšší než u státních dluhopisů, ale obvykle stále nízké. V některých zemích mají daňové výhody.
Korporátní dluhopisy vydávají firmy. Spektrum sahá od blue chip společností s investičním ratingem po spekulativní high-yield (junk) dluhopisy menších nebo zadlužených firem. Vyšší výnos kompenzuje vyšší riziko nesplacení.
Bankovní dluhopisy a hypoteční zástavní listy jsou specifickou kategorií. Hypoteční zástavní listy jsou kryty portfoliem hypotečních úvěrů, což snižuje riziko. Emitují je specializované hypoteční banky.
Primární trh je místo, kde se dluhopisy poprvé prodávají. Státní dluhopisy se vydávají v aukcích, korporátní obvykle přes upisovatele (investiční banky). Investor na primárním trhu kupuje přímo od emitenta za emisní cenu.
Sekundární trh umožňuje prodej dluhopisů před splatností. Ne všechny dluhopisy jsou likvidní – státní dluhopisy se obchodují aktivně, malé korporátní emise mohou být prakticky neprodejné. Ověřte likviditu před investicí, pokud možná budete potřebovat prodat před splatností.
Cena dluhopisu se mění inverzně k úrokovým sazbám. Když sazby rostou, ceny existujících dluhopisů klesají (nové dluhopisy nabízejí vyšší kupón, staré jsou méně atraktivní). Když sazby klesají, ceny dluhopisů rostou. Tento mechanismus je klíčový pro pochopení dluhopisového trhu.
Ratingové agentury (Moody’s, S&P, Fitch) hodnotí kreditní riziko emitentů. AAA je nejvyšší rating, D značí default. Investiční stupeň (BBB-/Baa3 a výše) indikuje přijatelné riziko. Spekulativní stupeň (high yield, junk) znamená vyšší riziko nesplacení, ale i vyšší výnos.
Konzervativní alokace do dluhopisů snižuje volatilitu portfolia. Klasické pravidlo doporučovalo podíl dluhopisů odpovídající věku investora (40letý investor má 40 % v dluhopisech). Moderní přístupy jsou flexibilnější, ale princip zůstává – dluhopisy stabilizují portfolio.
Dluhopisové fondy a ETF poskytují diverzifikaci a profesionální správu. Nakupujete podíl ve fondu držícím desítky nebo stovky různých dluhopisů. Poplatky jsou vyšší než u přímého držení, ale administrativa jednodušší.
Žebříčková strategie (laddering) rozkládá investice do dluhopisů s různou splatností. Část portfolia splatná každý rok poskytuje pravidelnou likviditu a možnost reinvestice za aktuální sazby. Snižuje riziko načasování a úrokové riziko.
Kreditní riziko je možnost, že emitent nezaplatí. Diverzifikace, důraz na kvalitní emitenty a sledování ratingu jsou ochranou. České korporátní dluhopisy menších firem bývají rizikovější, než naznačuje nabízený výnos.
Úrokové riziko postihuje zejména dluhopisy s dlouhou splatností. Při růstu sazeb jejich cena výrazně klesá. Pokud potřebujete prodat před splatností, můžete realizovat ztrátu. Držení do splatnosti eliminuje toto riziko.
Inflační riziko znamená, že reálná hodnota fixních kupónových plateb klesá s inflací. Dluhopis s 3% kupónem při 5% inflaci přináší reálně záporný výnos. Protiinflační dluhopisy (TIPS, české státní spořicí dluhopisy s inflační složkou) tento problém řeší.
Dluhopisy jsou základní stavební kámen konzervativního investování. Nabízejí předvídatelný příjem a nižší volatilitu než akcie. Pro většinu investorů patří do portfolia jako stabilizační prvek. Rozumějte rizikům, diverzifikujte mezi emitenty a splatnosti, a nepodceňujte vliv úrokových sazeb na ceny dluhopisů.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!