Nominální hodnota je jmenovitá hodnota uvedená na cenném papíru, měně nebo finančním instrumentu, stanovená při jeho vydání. U akcií je to částka připadající na jednu akcii ze základního kapitálu společnosti. U dluhopisů je to částka, kterou emitent splatí při splatnosti. Nominální hodnota se může výrazně lišit od tržní hodnoty.
Základní kapitál rozdělený na akcie dává nominální hodnotu jedné akcie. Pokud má firma základní kapitál 1 milion korun rozdělený na 1000 akcií, nominální hodnota jedné akcie je 1000 Kč. V Česku musí mít akcie vždy nominální hodnotu vyjádřenou v korunách.
Minimální základní kapitál a.s. je 2 miliony korun (s veřejnou nabídkou) nebo 400 000 Kč (bez veřejné nabídky). Nominální hodnota jedné akcie může být teoreticky jakákoliv – od haléřů po miliony.
Emisní ážio vzniká, když firma prodává akcie nad nominální hodnotu. Rozdíl mezi emisní cenou a nominální hodnotou je ážio, které se účtuje do kapitálových fondů, ne do základního kapitálu.
Tržní hodnota akcie je cena, za kterou se akcie obchoduje na trhu. Může být mnohonásobně vyšší (úspěšná firma) nebo nižší (firma v problémech) než nominální hodnota. Nominální hodnota neříká nic o skutečné hodnotě firmy.
Kusové akcie jsou alternativou k akciím s nominální hodnotou. Nemají nominální hodnotu, ale každá představuje stejný podíl na základním kapitálu. V Česku je jejich použití možné od roku 2014.
Face value nebo par value dluhopisu je částka, kterou emitent splatí držiteli při splatnosti. Typicky 1000 USD, 1000 EUR nebo 10 000 CZK – standardní nominál umožňuje snadné obchodování.
Kupónové platby se počítají z nominální hodnoty. Dluhopis s 5% kupónem a nominální hodnotou 10 000 Kč vyplácí 500 Kč ročně bez ohledu na to, za kolik byl dluhopis koupen.
Tržní cena dluhopisu kolísá podle úrokových sazeb a kreditního rizika. Když sazby rostou, ceny dluhopisů klesají pod nominál (diskont). Když sazby klesají, ceny rostou nad nominál (prémie). Při splatnosti se vždy vrací nominální hodnota.
Yield to maturity (YTM) je skutečný výnos dluhopisu zohledňující kupón, nákupní cenu a nominální hodnotu při splatnosti. Je to relevantnější metrika než nominální kupón.
Inflace eroduje nominální hodnotu. 1000 Kč dnes má jinou kupní sílu než 1000 Kč před 10 lety. Nominální hodnota zůstává stejná, reálná hodnota (očištěná o inflaci) klesá.
Nominální úroková sazba vs. reálná úroková sazba – nominální je ta, kterou vidíte ve smlouvě. Reálná je nominální minus inflace. Při 5% úroku a 3% inflaci je reálný výnos jen 2 %.
Nominální HDP vs. reálné HDP – nominální je měřeno v běžných cenách, reálné je očištěno o inflaci a ukazuje skutečný růst produkce.
Účetnictví pracuje s nominálními hodnotami. Základní kapitál, nominální hodnota akcií, jmenovitá hodnota dluhopisů – to vše se eviduje v nominálních částkách. Tržní hodnota je jinde (přecenění, goodwill).
Emise cenných papírů vyžaduje stanovení nominální hodnoty. U akcií ovlivňuje strukturu základního kapitálu, u dluhopisů určuje splatnou částku.
Porovnávání v čase vyžaduje pozornost k rozdílu nominální a reálné hodnoty. Růst tržeb o 5 % nominálně při 5% inflaci je ve skutečnosti stagnace.
Nominální hodnota je formální částka uvedená na instrumentu nebo ve smlouvě. Říká málo o skutečné hodnotě, která závisí na tržních podmínkách, inflaci a dalších faktorech. Při investování a podnikání vždy rozlišujte mezi nominálními a reálnými veličinami.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!