Valuace je proces stanovení hodnoty firmy vyjádřené v penězích. Odpovídá na otázku „Kolik tato firma stojí?” Valuace není objektivní fakt, ale odhad založený na předpokladech, metodách a vyjednávání. Používá se při investicích, prodejích firem, fúzích, ale i pro interní účely jako plánování nebo motivační programy.
Investiční kolo je nejčastější situací, kdy startupy řeší valuaci. Investor vkládá peníze výměnou za podíl ve firmě – a valuace určuje, jak velký podíl za dané peníze dostane. Při valuaci 10 milionů korun dostane investor za milion 10 % firmy. Při valuaci 20 milionů jen 5 %.
Prodej firmy nebo její části vyžaduje stanovení ceny, na které se dohodne prodávající a kupující. Valuace je výchozí bod pro vyjednávání, i když finální cena může být odlišná.
Zaměstnanecké akcie nebo opce potřebují valuaci pro daňové účely a pro transparentnost vůči zaměstnancům, kteří je dostávají. Musí vědět, jakou hodnotu teoreticky získávají.
Strategické rozhodování může využívat valuaci jako nástroj. Jaká je hodnota různých divizí? Vyplatí se prodat část byznysu? Jaký dopad má rozhodnutí na hodnotu firmy?
Příjmové metody odhadují hodnotu na základě budoucích peněžních toků, které firma vygeneruje. Nejznámější je DCF (Discounted Cash Flow), která diskontuje budoucí cash flow na současnou hodnotu. Vyžaduje projekce do budoucnosti, což u startupů znamená značnou míru nejistoty.
Násobkové metody porovnávají firmu s podobnými společnostmi pomocí násobků jako P/E (cena/zisk), EV/EBITDA nebo EV/tržby. Pokud srovnatelné firmy se obchodují za trojnásobek ročních tržeb a vaše firma má tržby 10 milionů, valuace může být kolem 30 milionů.
Majetková metoda vychází z hodnoty aktiv firmy – co vlastníte minus co dlužíte. Pro většinu rostoucích firem je tato metoda nepraktická, protože hlavní hodnota není v majetku, ale v budoucím potenciálu.
U raných startupů bez tržeb nebo zisku se valuace často určuje vyjednáváním na základě týmu, trakce, velikosti trhu a srovnatelných transakcí. Jde více o umění než vědu.
Finanční výsledky jsou základem – tržby, zisk, růst, marže. Čím silnější čísla, tím vyšší valuace. Ale není to jediný faktor.
Růstový potenciál může být důležitější než současný stav. Firma s malými tržbami, ale obrovským trhem a rychlým růstem může mít vyšší valuaci než zisková firma bez růstu.
Tým, technologie, značka a konkurenční výhoda ovlivňují, jak udržitelný a škálovatelný je byznys. Investoři platí prémii za firmy s obranitelnou pozicí.
Tržní podmínky hrají roli. V období optimismu a levných peněz jsou valuace vyšší, v krizi nižší. Stejná firma může mít dramaticky odlišnou valuaci v různých obdobích.
Vyjednávací pozice obou stran ovlivňuje finální číslo. Zoufalý prodávající nebo konkurenční zájem kupujících posouvá valuaci v různých směrech.
Valuace není objektivní pravda. Dva experti mohou dojít k výrazně odlišným číslům legitimními metodami. Je to odhad budoucnosti, která je ze své podstaty nejistá.
Přehnaná valuace při investici může způsobit problémy později. Pokud další kolo nepřinese růst odpovídající očekáváním, může dojít k down roundu, který je bolestivý pro všechny.
Zaměření pouze na valuaci místo na podmínky dohody je chyba. Likvidační preference, anti-dilution klauzule a další podmínky mohou být důležitější než samotné číslo valuace.
Valuace je nástroj pro strukturování transakcí a rozhodování, ne absolutní měřítko úspěchu. Vysoká valuace není sama o sobě cílem – důležitější je budovat skutečnou hodnotu, kterou firma vytváří pro zákazníky a vlastníky. Pochopení principů valuace pomáhá v jednáních s investory a při strategických rozhodnutích, ale nemělo by zastínit soustředění na samotný byznys.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!