NDA (Non-Disclosure Agreement), česky dohoda o mlčenlivosti nebo smlouva o utajení, je právní dokument, kterým se jedna nebo obě strany zavazují nešířit důvěrné informace získané v rámci obchodního vztahu. Používá se při jednáních o spolupráci, před investicemi, při nástupu zaměstnanců nebo kdykoli dochází ke sdílení citlivých obchodních údajů, know-how nebo strategických plánů.
Obchodní svět stojí na důvěře, ale také na ochraně. Když jednáte s potenciálním partnerem, investorem nebo dodavatelem, často musíte odhalit informace, které by v rukou konkurence mohly způsobit škodu. Může jít o technologické postupy, cenovou strategii, seznam klientů, připravovaný produkt nebo finanční údaje. NDA vytváří právní rámec, který druhou stranu zavazuje tyto informace chránit.
V českém právním prostředí lze důvěrnost informací chránit i bez NDA – občanský zákoník obsahuje ustanovení o ochraně obchodního tajemství. NDA ale přináší několik výhod navíc. Především jasně definuje, co je důvěrná informace, jak dlouho mlčenlivost trvá a jaké jsou sankce za porušení. Tato konkrétnost usnadňuje případné vymáhání a odrazuje od lehkovážného zacházení s informacemi.
NDA také plní psychologickou funkci. Když protistrana podepíše závazek mlčenlivosti, signalizuje tím serióznost svého zájmu. Odmítnutí podepsat standardní NDA může být varovným signálem – buď protistrana nemá čisté úmysly, nebo nepovažuje jednání za dostatečně důležité.
V praxi se setkáte se dvěma základními typy. Jednostranná NDA zavazuje pouze jednu stranu – typicky tu, která přijímá informace. Používá se například při jednání s potenciálním investorem, kterému prezentujete svůj byznys plán, nebo při najímání externího konzultanta. Vy sdílíte citlivé údaje, protistrana se zavazuje k mlčenlivosti.
Oboustranná NDA zavazuje obě strany vzájemně. Hodí se pro situace, kdy si obě strany vyměňují důvěrné informace – například při jednání o joint venture, strategickém partnerství nebo fúzi. Obě strany odhalují své karty a obě potřebují ochranu.
Klíčové náležitosti každé NDA zahrnují definici důvěrných informací, dobu trvání závazku, výjimky z mlčenlivosti a sankce za porušení. Definice důvěrných informací by měla být dostatečně široká, aby pokryla vše podstatné, ale ne tak vágní, že by zahrnovala veřejně dostupné údaje. Typicky se vymezuje pozitivně (co je důvěrné) i negativně (co důvěrné není – například informace již známé příjemci nebo veřejně dostupné).
Doba trvání mlčenlivosti se liší podle kontextu. U technologických informací může být relevantní ochrana na 3–5 let, u obchodních strategií kratší období, protože rychle zastarávají. Některé NDA obsahují ustanovení o neomezeném trvání pro určité kategorie informací, například obchodní tajemství.
Výjimky z mlčenlivosti standardně zahrnují situace, kdy je zveřejnění vyžadováno zákonem nebo soudním příkazem, kdy informace byla nezávisle vyvinuta příjemcem, nebo kdy se stala veřejně známou bez zavinění příjemce. Tyto výjimky jsou rozumné a jejich absence by mohla činit NDA nevymahatelnou.
Co se týče sankcí, NDA obvykle stanoví smluvní pokutu za porušení a možnost náhrady škody. Smluvní pokuta by měla být dostatečně vysoká, aby odrazovala od porušení, ale ne tak přehnaná, že by ji soud mohl snížit jako nepřiměřenou. V českém prostředí se pohybuje typicky v řádu statisíců až jednotek milionů korun podle hodnoty chráněných informací.
Při podepisování NDA od protistrany si vždy důkladně přečtěte, k čemu se zavazujete. Některé NDA obsahují příliš široké definice důvěrných informací, nepřiměřeně dlouhé doby trvání nebo drakonické sankce. Nebojte se vyjednávat o úpravách – rozumná protistrana pochopí, že jednostranně nevýhodná smlouva není dobrým základem pro spolupráci.
NDA není všelék a má své limity. Největší je vymahatelnost. Pokud protistrana poruší mlčenlivost, musíte porušení prokázat a vymáhat sankce soudní cestou. To stojí čas a peníze a výsledek není zaručený. NDA proto funguje spíše jako prevence a signál serióznosti než jako neprůstřelná ochrana.
U jednání s velkými korporacemi nebo fondy rizikového kapitálu narazíte na to, že často odmítají podepisovat NDA před prvním setkáním. Vidí desítky pitch decků měsíčně a nemohou se zavazovat k mlčenlivosti o každém nápadu. V takových případech se doporučuje v první fázi sdílet pouze obecné informace a NDA vyžadovat až před hlubším due diligence.
NDA také nepotřebujete u běžných obchodních jednání, kde nesdílíte skutečně citlivé informace. Požadovat NDA před každou schůzkou působí paranoidně a může odradit potenciální partnery. Používejte ji cíleně tam, kde dochází ke sdílení skutečně hodnotných a zneužitelných informací.
Pozor na falešný pocit bezpečí. Podepsaná NDA neznamená, že můžete sdílet úplně všechno. I s NDA platí princip need-to-know – sdílejte pouze informace nezbytné pro daný účel jednání.
NDA je standardní nástroj ochrany důvěrných informací při obchodních jednáních, který vytváří právní rámec i psychologickou pojistku. Používejte ji při sdílení skutečně citlivých údajů – technologií, strategií, finančních dat nebo klientských seznamů. Nepřehánějte to ale s jejím nasazováním u běžných jednání a pamatujte, že skutečná ochrana spočívá v obezřetném sdílení informací, ne pouze v podepsaném papíru.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!