OSVČ znamená osoba samostatně výdělečně činná. Jde o fyzickou osobu, která podniká na vlastní účet a odpovědnost, typicky na základě živnostenského oprávnění. OSVČ je nejjednodušší forma podnikání v České republice – není potřeba zakládat firmu, stačí ohlásit živnost a začít pracovat.
Hlavní výhodou je jednoduchost. Založení živnosti trvá jeden den a stojí tisíc korun za správní poplatek. Není potřeba notář, rejstříkový soud ani základní kapitál. Pro člověka, který chce začít podnikat a vyzkoušet si trh, je to nejrychlejší cesta.
Administrativa je u OSVČ jednodušší než u právnických osob. Živnostník může vést daňovou evidenci místo účetnictví. Může využít výdajové paušály – odečíst si procento příjmů jako výdaje bez dokládání účtenek. Od roku 2021 existuje paušální daň, která spojuje daň z příjmu a odvody do jedné měsíční platby pro živnostníky s příjmy do milionu korun.
OSVČ má volnost v rozhodování. Nemusí nikomu skládat účty, nemusí svolávat valné hromady ani podepisovat zápisy. Co vydělá, je její – po zaplacení daní a odvodů může s penězi nakládat podle uvážení.
Živnost se ohlašuje na živnostenském úřadě nebo prostřednictvím Czech POINTu. Rozlišujeme živnosti volné, řemeslné, vázané a koncesované. Volná živnost zahrnuje většinu běžných činností a stačí pro ni splnit všeobecné podmínky – věk, bezúhonnost, způsobilost. Pro řemeslné a vázané živnosti je potřeba prokázat odbornou způsobilost.
Po získání živnostenského oprávnění se OSVČ registruje u finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení. Tyto registrace lze vyřídit najednou pomocí jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě.
OSVČ platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V prvním roce podnikání platí minimální zálohy, v dalších letech se zálohy počítají z příjmů předchozího roku. Po skončení roku podává OSVČ přehledy pojišťovnám a případně doplácí nebo jí je vrácen přeplatek.
Daň z příjmů se odvádí jednou ročně na základě daňového přiznání. OSVČ může uplatnit skutečné výdaje nebo výdajové paušály – čtyřicet až osmdesát procent příjmů podle typu činnosti. Paušály jsou administrativně jednodušší, ale nemusí být vždy výhodnější. Je potřeba spočítat obě varianty.
OSVČ nemusí být plátcem DPH, pokud její obrat nepřesáhne dva miliony korun ročně. Pod touto hranicí se může rozhodnout dobrovolně, nad ní je registrace povinná. Plátcovství DPH přináší administrativu, ale umožňuje odpočet daně ze vstupů, což je výhodné při vyšších nákladech.
Zásadní nevýhodou je neomezené ručení. OSVČ ručí za závazky z podnikání celým svým majetkem včetně osobního. Pokud se zakázka pokazí a vznikne velká škoda, věřitelé mohou sáhnout na rodinný dům nebo úspory. Toto riziko nelze eliminovat, pouze zmírnit pojištěním odpovědnosti.
Sociální zabezpečení OSVČ je nižší než u zaměstnanců. Nemocenská není povinná a pokud si ji člověk neplatí, v případě nemoci nemá nárok na dávky. Důchod se počítá z nižšího vyměřovacího základu. Živnostníci často řeší tyto nedostatky soukromým pojištěním nebo spořením.
S růstem příjmů přestává být OSVČ daňově výhodná. Vysoké příjmy znamenají vysoké odvody na pojištění a progresivní zdanění. V určitém bodě se vyplatí přejít na s.r.o., kde je daňová zátěž jinak rozložena. Hranice závisí na konkrétní situaci – výši příjmů, výdajů a osobních preferencích.
OSVČ také hůře získává některé služby. Banky poskytují hypotéky živnostníkům obezřetněji než zaměstnancům. Některé korporátní zakázky vyžadují právnickou osobu. Vnímání OSVČ jako „méně seriózní” formy podnikání je iracionální, ale existuje.
OSVČ je ideální pro začátek podnikání, testování trhu a menší aktivity s nízkým rizikem. Jakmile rostou příjmy, rizika nebo komplexita, vyplatí se zvážit přechod na s.r.o. Rozhodnutí závisí na konkrétních číslech a prioritách – ochrana majetku, daňová optimalizace, vnímání klienty. OSVČ není horší ani lepší forma podnikání, je to nástroj vhodný pro určité situace.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!