Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu vkladů společníků do kapitálové společnosti. U s.r.o. představuje celkovou hodnotu vkladů všech společníků, u a.s. jmenovitou hodnotu všech vydaných akcií. Zapisuje se do obchodního rejstříku a je jednou ze základních charakteristik společnosti. Minimální výše základního kapitálu je u s.r.o. 1 Kč, u a.s. 2 000 000 Kč.
Historicky byl základní kapitál vnímán jako garance pro věřitele. Myšlenka byla, že společníci vloží do firmy majetek, který bude k dispozici pro úhradu závazků. V praxi ale základní kapitál tuto funkci plní jen omezeně – vložené prostředky lze ihned použít k podnikání a nic nezaručuje, že v případě problémů bude firma mít z čeho platit.
Skutečný význam základního kapitálu je spíše účetní a právní. Je součástí vlastního kapitálu v rozvaze a ovlivňuje některé právní povinnosti – například povinnost svolat valnou hromadu při ztrátě přesahující polovinu základního kapitálu. Výše základního kapitálu také určuje poměr podílů společníků.
Pro věřitele a obchodní partnery může být výše základního kapitálu určitým signálem, ale rozhodně ne spolehlivým měřítkem solventnosti. Firma s vysokým základním kapitálem může být předlužená, zatímco firma s minimálním kapitálem může být finančně zdravá. Rozhodující je celková finanční situace, ne jedno číslo v rejstříku.
Základní kapitál vzniká vklady společníků při založení společnosti nebo později při jeho zvyšování. Vklady mohou být peněžité nebo nepeněžité. Peněžitý vklad se skládá na zvláštní účet u banky, nepeněžitý vklad (např. nemovitost, zařízení, pohledávka) musí být oceněn znalcem.
Při založení s.r.o. musí být splaceno alespoň 30 % každého peněžitého vkladu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Celý vklad pak musí být splacen do pěti let, pokud společenská smlouva neurčí kratší lhůtu. Nepeněžité vklady musí být splaceny v plné výši před vznikem společnosti.
Zvýšení základního kapitálu může probíhat novými vklady společníků nebo třetích osob, případně z interních zdrojů společnosti – ze zisku nebo jiných fondů. Snížení základního kapitálu je složitější proces s povinností chránit věřitele, kteří mají právo požadovat zajištění nebo uhrazení svých pohledávek.
Minimální základní kapitál 1 Kč u s.r.o. je od roku 2014 realitou. Pro mnoho podnikatelů je to výhoda – nemusí vázat kapitál jen proto, aby splnili formální požadavek. Mohou začít podnikat s minimálními náklady a kapitál doplňovat podle skutečných potřeb.
Na druhou stranu symbolický základní kapitál může vyslat určitý signál obchodním partnerům nebo bankám. Firma s kapitálem 1 Kč může působit méně důvěryhodně než firma s kapitálem 200 000 Kč. V některých oborech nebo při jednání s většími partnery může vyšší kapitál pomoci.
Alternativou k navýšení základního kapitálu je využití příplatku mimo základní kapitál. Společník může poskytnout společnosti prostředky, které se neprojeví ve výši základního kapitálu, ale v jiných složkách vlastního kapitálu. To může být flexibilnější řešení, protože změna základního kapitálu vyžaduje notářský zápis a zápis do obchodního rejstříku.
Častou chybou je přeceňování významu základního kapitálu jako ukazatele důvěryhodnosti. Podnikatel, který do firmy vloží vysoký základní kapitál v domnění, že tím automaticky získá důvěru bank, může být zklamán. Banky hodnotí celkovou finanční situaci, historii, cash flow a zajištění – ne jen jedno číslo.
Problematické je také nesplacení vkladu ve lhůtě. Pokud společník nesplatí svůj vklad včas, může mu vzniknout povinnost platit úrok z prodlení a v krajním případě může být jeho podíl převeden na jiného nabyvatele nebo zrušen.
U nepeněžitých vkladů je riziko nadhodnocení. Znalec oceňuje majetek ke dni vkladu, ale pokud je ocenění nerealistické, může to zkreslit účetnictví a vytvořit problémy při případném auditu nebo prodeji společnosti.
Základní kapitál je formální ukazatel součtu vkladů společníků. Jeho ochranná funkce vůči věřitelům je omezená – skutečnou vypovídací hodnotu má celková finanční situace firmy. Při rozhodování o výši základního kapitálu by měl podnikatel zvážit praktické potřeby a vnímání obchodních partnerů, ne jen zákonné minimum.
« Zpátky na Slovník pojmůObjevili jste v článku nepřesnosti, nebo byste ho naopak chtěli doplnit? Napište mi!