Chápu, že vám věci kolem právních záležitostí vaší firmy nepřijdou tak důležité a raději byste pracovali na něčem jiném, ale věnujte se tomuto tématu s nemenší pozorností. Minimálně proto, abyste se vyvarovali problémům a zbytečných nákladů v budoucnu.
Snažte se být ale pragmatičtí, a ne papežštější než papež. Řešte věci tak, abyste měli jistotu, že máte vše podchycené a můžete mít klidné spaní. Zbytečně do toho nezabředávejte.
Právníci vám budou říkat, že pro vaše podnikání jsou některé dokumenty nezbytné. A náklady na ně bývají nemalé. Pokud ale na začátku podnikání obracíte každou korunu, doporučil bych vám s právními podklady vyčkat, až se ukáže, že je váš byznys životaschopný.
Kromě daňových aspektů byste měli vědět i o právních (ne)výhodách formy podnikání. Pokud se rozhodnete do toho šlápnout na volné noze, odpovídáte za případnou škodu nebo dluhy jako fyzická osoba, tedy svým majetkem. A pokud jste ženatý nebo vdaná, může to mít dopady i na společné jmění partnerů. Proto možná zvažte i případně snížení společného jmění – to zvládnete jednou návštěvou u notáře.
Oproti tomu s.r.o. kolem vás vytvoří ochrannou skořápku, a pokud se společnosti nebude dařit, je možné ji zrušit nezávisle na vás jakožto fyzické osobě a vašem majetku. Ani tady ale vaše odpovědnost z pozice jednatele není úplně vyloučená. Firmu máte povinnost řídit s tzv. péčí řádného hospodáře. Laicky řečeno, musíte se orientovat v čase a prostoru, a pokud něčemu nerozumíte, vzít si k ruce odborníky. Pokud byste tuhle povinnost podcenili a způsobili někomu škodu nebo společnost předlužili (jde o situaci, kdy má dlužník více věřitelů a všechny jeho závazky převyšují jeho majetek), může to zasáhnout i váš soukromý majetek.
Existují tři varianty:
Velmi častou chybou při tvorbě značky je používání popisných slov a obrázků. “Kavárna Šálek”, “Hodinový manžel” ani “Vše pro miláčky”, nabízející granule pro psy a kočky, nejsou úplně dobrý nápad, alespoň z pohledu práva ne.
Taková značka totiž nemá z hlediska práva ochranu – nemůžete konkurenci zakázat, aby cílila na slova “kavárna” nebo “šálek”, pokud prodávají kávu. Stejně tak jim nemůžete zakázat používat podobná loga, nebo po nich chtít, aby nepoužívali doménu podobnou té vaší. Zkrátka: nemůžete jim zakázat mluvit běžnou řečí vašeho kmene. A to ani pokud máte registrovanou ochrannou známku.
K výběru značky tedy přistupujte chytře a snažte se jít kreativní, nepopisnou cestou.
Pokud se myšlenky s použitím obecných slov nechcete vzdát, běžte na to od lesa. Použijte slova, která jsou pro váš segment atypická. Například Apple je obecné slovo, pro oblast elektroniky je (na rozdíl od potravin) nezvyklé. A proto může fungovat i po právní stránce.
Než se pro značku rozhodnete, projděte si tyto tři registry:
Pokud jste v rejstříku nenašli nic, co by se vám podobalo a domény jsou volné, jste na správné cestě.
Co se domén týče, tak si samozřejmě registrujte ty, které budete používat, ale také ty, co jsou s vámi zaměnitelné (například pomlčkové, .eu., .com apod.). Webové stránky na domény přesměrujte. Prevence je vždycky levnější, než pozdější právní bitvy o doménu, kterou vám obsadil konkurent, protože se na vašem jméně chtěl přiživit.
Při zadání tvorby loga grafikovi si pohlídejte smlouvu. Ujistěte se, že součástí práce jsou zdrojové soubory, které si můžete upravovat, logo budou moct používat i třetí strany (vaše dceřinky). Případně si ujasněte, kolik návrhů máte v ceně, jaké jsou náklady na vícepráce, jestli grafik počítá s tím, že si logo budete registrovat jako ochrannou známku a jestli je v ceně logomanuál.
Značku můžete chránit pomocí ochranných známek. Není nutná, ale umí pomoct s tím, aby konkurence neměla podobný název nebo logo. Pomůže vám při doménových sporech nebo při blokování falešných účtů na sociálních sítích.
Ochranných známek je na trhu nepřeberné množství a hned několik druhů. Nejčastěji se registrují slovní a obrazové.
Pro registraci si ujasněte:
Pro území České republiky počítejte s náklady od 5 000 Kč (pro Slovensko obdobně), pro území EU jsou náklady za přihlášku od 850 EUR.
Do registrace známky se nikdy nepouštějte bez předchozí rešerše v databázi. Je to jako střelba se zavázanýma očima – může to vyjít, ale šance jsou malé a následky občas fatální.
Fotky, grafiky, logo, mapy, webovky, texty na web, články – to všechno jsou autorská díla. Pro jejich použití musíte být buď jejich tvůrcem, mít souhlas autora, nebo (ideálně) smlouvu. Určitě se vyvarujete stahování (například produktových) obrázků z Googlu nebo sociálních sítí, případně kopírování obchodních podmínek konkurence – i ty jsou totiž autorským dílem.
Pozor si dejte i na používání fotobank – obsah v nich často není správně licencovaný a za použití fotky (byť koupené) nesete plnou odpovědnost. V poslední době se to začalo hemžit právními vymahači, kteří automatizovaně scrolují weby a za nesprávně používané fotky požadují nemalé částky. Pokud fotobanky používáte, orientujte se spíš na ty placené (mají lepší filtraci obsahu). Nikdy nekupujte takové, u kterých není pravděpodobné, že by k nim autor udělil licenci (například známé fotky Steva Jobse, olympijská symbolika apod.).
Vždy mějte uzavřenou licenční smlouvu k vašemu webu a logu. Pamatujte na to, že bez souhlasu autora nesmíte do děl jakkoliv zasahovat a upravovat je – i když jste za ně zaplatili.
Nekalá soutěž je všechno, co v rámci „boje o zákazníka“ používáte v kampaních a může to poškozovat zákazníky nebo vaši konkurenci. Je to tedy za hranou fair play.
Nejčastěji to bývá klamání, kopání do konkurence, parazitování nebo srovnávání s konkurentem, které ale nesplňuje povinné parametry. Jak takové srovnání s konkurentem vypadat může, najdete v zákoně.
Pokud podnikáte ve specifické oblasti, asi víte, které zákony se vás týkají a jaká specifika musíte splňovat. Nezapomeňte to promítnout i do reklamy. Zákon je poměrně přísný co se týká:
V některých případech (například oblast zdraví) platí úplný zákaz využívat pro marketing influencery.
Jako podnikatelé budete pracovat s osobními údaji. Jsou to jakékoliv informace, které máte v počítači, na cloudu nebo v šanonu o vašich zákaznících, dodavatelích, zaměstnancích, zkrátka o lidech. V první řadě myslete na to, že jakákoliv data musí být maximálně zabezpečená. Mějte kontrolu nad tím , kdo z vašeho týmu k nim má přístup. Pokud dojde k hackerským útokům nebo vaše data jinak uniknou, bude se na způsob a míru zabezpečení zaměřovat i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Na vašem webu by neměly chybět dva základní dokumenty:
Ve firmě mějte pro případ kontroly “základní” GDPR složku. V té byste měli mít i tzv. Záznamy o činnostech zpracování (tabulku, ve které máte rozepsáno, jaká data, kde a proč máte).
Úřad pro ochranu osobních údajů vydává na začátku každého roku kontrolní plán – z něj vyčtete, na co se pro daný rok zaměří a jestli třeba nejste v hledáčku.
Pokud to je jen trochu možné – snažte se vyhnout soudním sporům a nikoho nežalujte. Jediní, kdo na nich vydělají a něco získají, budou pravděpodobně vaši právníci. Pokuste se vždy spolknout tu hořkou pilulku a dát ego stranou. Třikrát si rozmyslete, jestli to opravdu dává smysl se do dlouhodobého sporu pouštět. Zabere vám totiž spoustu času, pozornosti a peněz. Nebylo by lepší to vše spíše investovat do rozvoje svého podnikání? Takže pokud to je možné, zkuste vymyslet kompromis vyhovující oběma stranám, nebo to nechte plavat úplně.
Sepište si s každým partnerem, se kterým děláte byznys, smlouvu. I kdyby to měl být jednoduchý bodový soupis v e-mailu, oboustranně odsouhlasený, tak je to lepší, než se po roce odvolávat na nějakou ústní domluvu. Písemná, oboustranně podepsaná smlouva (a třeba i schválená právníkem) je samozřejmě nejlepší varianta.
Vždy se snažte dohodu sepsat tak, aby obsahovala očekávaný výsledek, datum dodání práce, výše odměny za daný úkon, co se stane, pokud se domluva nenaplní, a další věci, které vám přijdou potřebné a nutné nadefinovat. Raději na papír dejte i to, o čem si myslíte, že to není potřeba zmiňovat, než abyste toho pak zpětně litovali.
Pokud své služby nebo produkty prodáváte online a vaší cílovkou je B2C segment (spotřebitelé), musíte mít na webu i obchodní podmínky. Ty se musí vypořádat s tématy, jako jsou reklamace, odstupování od smluv a další. Pokud na webu nebo sociálních sítích využíváte recenze svých zákazníků, obchodní podmínky musí obsahovat i informaci o tom, jak tyto recenze ověřujete.
Děkuji za přípravu textu Petře Dolejšové, expertce na právo v marketingu.